Alibernet - Růst je bujný, listy středně velké, pětilaločné, sytě zelené a na podzim se barví do intenzivní červeně. Hrozen je rozložitý, velký, řídký. Bobule střední velikosti, černomodré s ojíněním a s tmavě červeně zbarvenou dužninou a šťávou. Příchuť dužniny je kabernetová. Odolnost proti houbovým chorobám i proti mrazu je dobrá. Vyžaduje výborné polohy, protože zrání hroznů je pozdní. Sklizně jsou pravidelné a vysoké. Hrozny mají vyšší obsah kyselin, zvláště při vysoké sklizni a v horším ročníku. Víno může dosahovat velmi dobrou jakost a může být i dostatečně plné při snížené sklizni na keř a v teplých podmínkách. Z vyšších sklizní je řídké, méně barevné, s nepříjemně vysokým obsahem kyselin. Při odpovídajícím ošetřování vinice lze produkovat odrůdová vína. Jinak to je odrůda vhodná do směsí, jimž dodává barvu a kabernetové aroma.
André - Růst odrůdy je střední, při větším zatížení keřů snadno slábne. Středně velký list má sytě zelenou barvu a je méně dělený. Hrozen je středně velký, hustý, křídlatý a na velmi krátké stopce. Bobule je malá, modročerné barvy s pevnou slupkou, která velmi dobře odolává plísni šedé. Réví vyzrává velmi dobře a mrazuodolnost je velmi dobrá, proti ostatním houbovým chorobám je odolnost střední. André vyžaduje výborné polohy, protože zraje pozdě a je současně náročná na hluboké a živné půdy. Plodnost je velmi dobrá a má-li být jakost vína výborná, pak je nutná probírka hroznů a velmi pozdní sklizeň, aby se větší část vysokého obsahu kyseliny jablečné odbourala na keři. André patří do nejteplejších oblastí. Vína z velmi dobře vyzrálých hroznů, u nichž proběhlo jablečno-mléčné kvašení, mají tmavě granátovou barvu, jsou plná a po vyzrání na sudech a na láhvích se u nich vyvine hebká chuť zralé třísloviny.
Blauburger - Odrůdu vyšlechtil F. Zweigelt v Klosterneuburgu křížením Modrý Portugal x Frankovka v roce 1923. Pěstuje se asi na 1 tisíci hektarů v Rakousku. Blauburger je modrá moštová středně raná odrůda. List středně velký, pětiúhelníkovitého tvaru, profil čepele tvaru V. Hrozen středně velký, středně hustý. Bobule malá až středně velká, tvar na profilu kruhovitý. Barva slupky modročerná. Při pěstování pod fungicidní ochranou odrůda odolná proti napadení plísní šedou, středně odolná proti napadení plísní révy a padlím révy. Odrůda je středně odolná proti sprchávání. Výnos hroznů středně vysoký až vysoký, cukernatost moštu středně vysoká.
Cabernet Moravia - Odrůda má bujný růst, velké, méně dělené listy tmavé barvy a střední až velké, středně husté hrozny. Bobule je středně velká, kulatá, ojíněná, má pevnou a plísni šedé odolávající, modročernou slupku. Bobule mají kabernetovou vůni a velmi příjemnou chuť. Zrání je velmi pozdní. Plodnost je výborná a pravidelná. Patří do nejteplejších poloh a oblastí. K výrobě vysoce kvalitních vín je třeba regulovat sklizně. Červená vína mají tmavě granátovou barvu, jemně kabernetové tóny ve vůni i v chuti. Po odbourání kyseliny jablečné je víno velmi plné, hebké, s dobře strukturovanými tříslovinami a s dlouhou perzistencí. Je-li technologie dobře zvládnuta, patří Cabernet Moravia ke špičkovým moravským červeným vínům.
Cabernet Sauvignon - Cabernet Sauvignon roste bujně a jeho letorosty jsou vzpřímené. Listy jsou středně velké, hluboce vykrajované. Hrozen střední, volný, dlouze kónický, s malými, modročernými bobulemi, které mají pevnou slupku a dobře odolávají plísni šedé. Dřevo vyzrává velmi dobře, mrazuodolnost je velmi dobrá, odolnost proti houbovým chorobám střední. Hrozny zrají velmi pozdě, a proto lze odrůdu vysazovat jen do nejlepších, velmi teplých poloh a do záhřevných, nejlépe štěrkovitých půd. Vína této odrůdy zrají velmi pomalu. Láhvují se po jeden a půl až dvou létech a začínají být příjemná ke konzumu po 4–5 létech, svého optima dosáhnou po 5–10 létech i později. V nezralých ročnících a při přetížení keřů úrodou se objeví ve víně zelené tóny, vůně zelené papriky, hrubost. Z vyzrálých hroznů je chuť vždy černorybízová a k ní se pak druží podle polohy, půdy, sklizně a technologie vůně tmavých třešní, ostružin, tabáku, eukalyptu a nebo u velmi koncentrovaných vín ze zámoří vůně marmelády. Ve většině oblastí, kde se ve větší míře pěstuje Cabernet Sauvignon, je školení vína spojeno s používáním sudů barrique, které předávají vínům další vůně a chuť, zejména po vypalování sudů. Plná, aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla, zejména jehněčí pečeni, bifteky, krůtí maso nebo úpravy jídel s kořenitými omáčkami.
Dornfelder - Středně raná moštová modrá odrůda. Vznikla křížením Helfensteiner x Heroldrebe (tj. Jakubské x Trolínské) x (Modrý Portugal x Frankovka). Odrůda byla vyšlechtěna ve Zkušebním ústavu pro pěstování révy a ovoce ve Weinsbergu v Německu. Hrozen je velký, řídký až středně hustý se středně dlouhou stopkou. Bobule je středně velká až velká, široce elipsovitého tvaru. Barva bobule je modročerná, dužnina je bez zbarvení. Doba rašení oček je střední. Sklizňová zralost začíná v první dekádě října. Proti napadení plísní révovou je odrůda odolná, proti napadení padlím révovým i plísní šedou je středně odolná. Proti poškození zimními mrazy je méně odolná, jarní mrazy ji nepoškozují, nesnáší sucho. Odrůda je velmi plodná, a proto vyžaduje úměrné zatížení. Hrozen odrůdy je líbivý, chuť bobule příjemná bez specifických zvláštností, proto může být v příznivých podmínkách využíván i pro přímý konzum. Víno je výborné kvality, tmavočervené barvy, jemně aromatické vůně a chuti. Pro svoji intenzivní barvu je v Německu ceněna jako surovina pro zvyšování barevnosti červených vín i pro zrání v sudech barrique.
Frankovka - Vína mívají světle i tmavě rubínovou barvu s fialovými záblesky. V mladém víně je travnaté aroma, které se při zrání vína mění na ostružinové vůně. Ve vínech Frankovky je vždy poněkud více kyselin než v ostatních červených vínech a zpočátku jsou i třísloviny tvrdší. Tato skutečnost vede producenty kvalitních vín Frankovky k podstatnějšímu snížení sklizní probírkou hroznů, k prodloužení doby nakvášení rmutu, a tím získání vyššího extraktu. Současně se ponechávají taková vína delší dobu vyzrávat na sudech. Tím se dá docílit při využití jablečno-mléčného kvašení výraznější charakter červeného vína, které nepostrádá na kořenitosti, a přestože je plné, ani na ovocnosti. Vína se dají dobře skladovat a zrají na láhvi pomalu. V závislosti na vyzrání hroznů je víno Frankovky buď běžným denním vínem ke svačinám a k celé řadě obvyklých jídel všedního dne, nebo jako víno láhvově zralé z dobrých ročníků se výborně hodí k pečeným masům, ke zvěřině, ke kachně i huse, ke guláši, k jídlům z vnitřností, ke kořeněným jídlům zeleninovým, k polentě, ke zrajícím i bílým sýrům, k těstovinám v kořenité úpravě, k některým typům pizzy.
Merlot - Víno Merlotu mívá rubínovou až granátovou barvu, jejíž odstín záleží na velikosti sklizně, a protože to je odrůda plodná, objevují se na trhu i vína světle rubínová s travnatou vůní a nahořklou dochutí. Ale Merlot od dobrých výrobců mívá tmavě granátovou barvu, jemnou vůni přezrálého černého rybízu ve směsi s vůní černých třešní, švestek a fíků, po delším ležení na láhvi se objevují tóny tabáku, lanýžů, kávy nebo čokolády. Chuť vín se vyznačuje nízkým obsahem kyselin, plností, hebkostí a vláčností. Víno se velmi lehko a příjemně pije. Kvůli snadné pitelnosti a vláčnosti jsou vína Merlotu velmi oblíbena u konzumentů, kteří by se tříslovitých červených vín nenapili pro složitost vjemu takových výrazných vín. Obliba Merlotu zvláště rychle stoupla v USA u širokých vrstev obyvatelstva. Merlot zraje poměrně rychle na láhvi a jen prvotřídní výrobci dovedou svá vína Merlotu zformovat tak, aby vydržela více let. Mnohde se užívají vína Merlotu na změkčení vín i jiných odrůd než Cabernetů. Vína Merlotu se dají pít samotná bez doprovodu jídel. Nabízejí se k různým jemným paštikám, k srnčímu nebo jelenímu ragú, k telecím ledvinkám, k hříběcímu masu, k pokrmům s výraznou chutí rajčat nebo nastrouhaných tvrdých sýrů, k pokrmům z pernaté zvěře, k ementálu.
Modrý Portugal - U nás byl kdysi Modrý Portugal nejrozšířenější modrou odrůdou nejen pro vysokou úrodnost, ale i pro dobrou pitelnost jemného, svěže aromatického vína, které bývalo na venkově doprovodem pracovních svačin i běžných denních jídel. Červená barva vína odpovídá velikosti sklizně, ale vždy je méně intenzivní. Mladé víno má jemnou květinovou vůni, která je nesmírně příjemná a je-li podporována mladistvou harmonií vína, pak svádí k opakovanému doušku. Použitím zvláštní technologie – tzv. karbonické macerace lze vytvořit velmi příjemný typ mladého červeného vína z Modrého Portugalu, které přichází na trh pod názvem „Svatomartinské víno“ v den svátku sv. Martina, tedy ještě před Beaujolais, k němuž se dá směle přirovnat. Víno z Modrého Portugalu se občas užívalo ke spojování s vínem Frankovky, aby se docílilo rychlejšího zrání a zjemnila se tvrdost kyselin a tříslovin Frankovky. Takovou směs nazývali na Slovácku „Slovácký granát“ a bývala velmi oblíbená. Vína z Modrého Portugalu se pila často k družné zábavě pod víchem, kde se podávaly studené masité pokrmy. Lehká vína této odrůdy se hodí k zahánění žízně při stolování a dají se kombinovat s velkou paletou pokrmů, neboť svou neutralitou výraz jídel nijak neruší. Jsou vhodná ke zrajícím sýrům.
Neronet - Víno Neronetu lze získávat dvojím způsobem. Odzrněná drť se nechá několik hodin naležet a pak se vylisuje mošt, který je tmavě červeně zbarven a kvasí se podobně jako bílá vína, netřeba nakvašování rmutu. Takto získané červené víno je velmi jemné, méně tříslovité, neutrální chuti. Vhodné pro přímou spotřebu. Nebo se rmut nakvašuje tak jako u červených vín. Pak se získá velmi intenzivně zbarvené červené víno s vysokým množstvím tříslovin, vhodné ke zvyšování barevnosti i obsahu tříslovin jiných červených vín, jejichž charakter se nenarušuje. Protože je Neronet raně zrající barvířka, dává intenzivně barevné víno i v nepříznivých ročnících, kdy je žádoucí zvyšovat barevnost našich červených vín, aby obstála v konkurenci se zahraničními.
Rulandské modré - Podobně jako Chardonnay je i tato burgundská odrůda velmi rozšířena po celém světě. Nese téměř všude původní francouzský název Pinot noir. Vína odrůdy Pinot noir mají mnoho variant podle světových oblastí, kde se tato odrůda pěstuje, ale i podle toho, jak s nimi vinař zachází. Většinou jsou rubínové barvy s nazlátlým okrajem v místě, kde se povrch vína stýká se stěnou sklenky. Vůně mladých vín připomíná ostružiny, jahody, z dobře vyzrálých hroznů spíše černé třešně. Ve vyzrálých vínech se objevuje vůně kůže, kouř hořícího dřeva, vůně tlejícího listí, sušených švestek, povidel. Chuť dobře vyškolených vín je velmi přitažlivá pro nízký obsah kyselin, velmi jemné třísloviny, hebkost klouzání po jazyku, ohromující plnost, která se zráním zvyšuje. Vína se velmi dobře hodí pro dlouhodobé skladování. Z odrůdy Pinot noir se ale nedělají jen červená vína. V některých oblastech jsou oblíbena vína růžová buď jen z Pinot noir nebo ve směsi s Rulandským šedým (Badisch Rotgold). Slupka bobulí obsahuje málo červeného barviva, a proto se lisováním celých hroznů snadno docílí bezbarvé klarety, které jsou součástí základu směsi vín pro výrobu šumivých vín Champagne. Základ obsahuje obvykle vína ze dvou až tří ročníků odrůd Chardonnay, která dodávají směsi jemnost a delikátnost, Pinot noir, který vytváří mohutnost a bohatost dojmu, a víno odrůdy Pinot meunier (Mlynářka), které podporuje rychlejší stárnutí směsi, dráždí chuťové pohárky ušlechtilou kyselinou a Pinot noir obohacuje konečný dojem. Červená vína Pinot noir se podávají v širokých „břichatých“ pohárech a platí pro ně pravidlo, čím starší víno, tím objemnější pohár, který se plní jen do pětiny až čtvrtiny celkového objemu, aby se široká hladina vína mohla dobře provzdušit. Taková vína lze podávat bez pokrmů, k tichému obdivu jejich vůní a stavby a k meditování s přáteli. Při stolování se předkládají k pečeným masům, k pernaté zvěři, k nadívané drůbeži a doporučují se k pokrmům z hub a k mnoha druhům sýrů.
Svatovavřinecké - Víno Svatovavřineckého je u nás oblíbeno pro tmavě červenou barvu, výraznou višňovou a někdy až černorybízovou vůni, výrazný odrůdový charakter a zajímavě strukturované třísloviny. Někdy bývají mladá vína zatížena příliš vysokým obsahem kyselin. Vína se velmi dobře hodí k tomu, aby doprovázela tmavá masa a sýry s intenzivní chutí.
Zweigeltrebe - Odrůdu vyšlechtil ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu v Rakousku dr. F. Zweigelt v roce 1922. Pochází z křížení (Svatovavřinecké x Frankovka) a je Frankovce podobná. Vína jsou tmavě granátové barvy s fialovým zábleskem a mají aroma ovocně-kořenité, mnohdy připomínající bobulové ovoce. Jejich chuťové vlastnosti jsou silně závislé na velikosti sklizně hroznů připadající na jeden keř. Při omezených sklizních jsou vína barevná, plná, po vyzrání jemná a hebká, ale nepostrádají při tom dostatečné zastoupení tříslovin a určitou říznou pevnost. Doprovázejí proto bez problémů nejrůznější masité pokrmy i vydatné sýry.